Kategorizace viničních tratí

Kategorizace viničních tratí římskými číslicemi I., II., III., značí, dle výzkumu dotovaného JMK z roku 2002, viniční tratě dle vhodnosti pro pěstování, kdy kategorie I. značí tratě s optimálními podmínkami pro výrobu kvalitních vín. Podmínkami pro kategorizaci jsou: minimální cukernatost moštu, energetická bilance stanoviště za vegetační dobu, suma aktivních teplot, nadmořská výška, svažitost pozemku a expozice viniční tratě. Rozmezí označuje rozmanitost viniční tratě, kdy jednotlivá vinice v trati může mít lepší polohu než jiná.

klasifikace viničních tratí dle Pavla JELENA

Vychází z chyb v kategorizaci. Kritétii pro doplnění jsou orientace ke slunci a svážitost dle dostupných informací z LPIS. Více hodnot značí rozmanitost viniční tratě, kdy jednotlivá vinice v tratí může mít lepší polohu než jiná.

AA - tratě orientované k jihu, jihovýchodu, jihozápadu
A - tratě orientované k západu nebo východu, náhorní plošiny
B - tratě orientované k severozápadu, severovýchodu

C - tratě orientované k severu, rovinaté tratě s předpokládanou vyšší hladinou spodní vody
S - je-li přidáno za některou z předešlých kategorií, značí vysokou strmost
T - je-li přidáno za některou z předešlých kategorií, značí, že svah je upraven do teras

Bavory

Původní název obce je Pairdorf. v minulosti tudy vedla důležitá obchodní cesta. První doložené písemné prameny se datují k roku 1322 a ves je nazývána Pairdorf. Obyvatelé Bavor odnepaměti pěstovali ve vinohradech pod Pálavou vinnou révu. Vyrobená, především bílá vína, pak prodávali hostinským v sousedství a obchodníkům. Zemědělský a vinařský ráz si obec uchovává dodnes.

TRAť

Pod Pálavou
Slunečná
Růžová
Maliny
Anenský vrch
U rybníčka
Pod státní

kat.

I.
I.
I.
I.
I.
I.
II.

KLAS. P. J.

AAS
A - B
AA - B
AAS
C, AAS
AA
C

Březí

Obec Bratelsbrunn je poprvé jmenována roku 1249 jako součást majetku kounického kláštera. Březí svůj nynější název používá od roku 1949. Tehdy nahradili odsunuté německé obyvatelstvo osídlenci z vinařských okresů Hodonín a Hustopeče a úspěšně navázali na hospodaření svých předchůdců. Vždy zde byli znamenití vinaři a čile se obchodovalo s Vídní.

TRAŤ

Ořechová hora
Liščí vrch  

Kat.

I.
I.

KLAS. P. J.

AAS, C
AAS, AAST, C

Dolní Dunajovice

Původně stará slovanská příhraniční osada byla v průběhu 13. století kolonizována německým obyvatelstvem a dostala jméno De Donawitz. Předkřesťanskou tradici vinařství pod Pavlovskými vrchy dosvědčuje nález vinařského nože, který zde zanechali příslušníci římských legií. Vinnou révu přivezli do kraje staří Římané za vlády císaře Proba v letech 276–282 našeho letopočtu. První novodobé vinice v okolí Dunajovic byly založeny začátkem 13. století. Obec v té době náležela klášteru v Dolních Kounicích, který se nepochybně zasloužil o slávu zdejšího vinařství. To se stalo zdrojem bohatství. Prameny uvádějí, že před třicetiletou válkou představovaly vinice více než 22% poddanské půdy. Zvláštností zdejšího vinařství bylo horenské právo z roku 1685. Dolní Dunajovice jsou s více než třemi stovkami zaregistrovaných vinařů největší vinařskou obcí v oblasti cca 430 ha registrovaných vinic. Mezi nejrozšířenější odrůdy, které se v této oblasti pěstují, patří Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Chardonnay, Műller Thurgau, Frankovka, Modrý Portugal.

TRAŤ

Ořechová hora
Pod Slunným vrchem
Dunajovský kopec
Kraví hora
Mlýnská
Zimní vrch
Plotny

Kat.

II.
I. - II.
I.
I. - II.
I. - II.
I.
I.

KLAS. P. J.

B
B
B - BS, C
AAS, B
C
AA, B, AAST
AA, A, B

Horní Věstonice

Obec byla založena krátce před rokem 1312 na tehdejším majetku hradu Děvičky. V listině z roku 1336 se obec jmenuje Nové Věstonice – Novo-Wistanicz. O obci jako o Horních Věstonicích se poprvé píše až v roce 1414 v lichtenštejnském urbáři.Vinice v okolí jsou proslulé svou kvalitou. Obcí vede Vinařská naučná stezka Mikulov a zelená pěší trasa ke známé horolezecké lokalitě Martinka. Základem hospodářské výnosnosti obce bylo po celou dobu její existence víno a vinohrady, o tom podává svědectví i tereziánský katastr. Věstonické víno se vozilo i na tak významné moravské trhy, jako byly v Brně a v Olomouci.

TRAŤ

Pod Martinkou
Pod Děvínem
U Venuše

Kat.

I.
I.
I.

KLAS. P. J.

BS - B
BS - B
BS - B

Mikulov

Tolerantní vrchnost a strategická poloha města přivedly v 16. století do Mikulova výtečné řemeslníky a vinaře pronásledované sekty habánů i podnikavé židovské obchodníky. Roku 1526 přijal Mikulov jako první město na Moravě habány a jejich příchod podnítil výsadbu nových vinohradů, které se táhly ke Svatému Kopečku, Klentnici a Bavorům. Proslulost vinařství ve městě dosvědčuje i mikulovský horenský řád z roku 1586, který si přes svou podobnost s horenským právem nedalekého Falkenštejnu zachoval procesní nezávislost. Řádné a včasné vzdělávání vinohradů zajišťoval pravidelnými prohlídkami perkmistr, nedbale obdělaná pole byla označena dřevěným křížem a jejich majitel potrestán pokutou. Perkmistr také rozhodoval spory mezi vincúrem a vinařem i dodržování zákazu práce v sobotu odpoledne, v neděli a o svátcích. Horenský řád trestal nejen krádeže hroznů, ale i kolí, vláčením vinohradem byl potrestán ten, kdo ze msty zničil mladé výhony vinné révy. V 18. století, kdy je zmiňován Mikulov jako vinařské centrum Moravy, dochází rovněž k budování rozlehlých sklepů. V roce 1850 vznikl ve městě okresní spolek pro zemědělství a vinařství
a rozloha vinic dosáhla 352 hektarů. Dnešních 440 hektarů vinic je rozloženo na dvanácti viničních tratích převážně na vápencových skalách v okolí města. Staletou tradicí se pyšní zejména trati Pod Svatým Kopečkem, Šibeniční vrch, Pod Turoldem, Hliníky, Mariánský kopec, Červený kopec, Za rybníkem.

TRAŤ

Pod Svatým Kopečkem I
Pod Svatým Kopečkem II
Valtická
Pod valtickou
Milovická
Za cihelnou
Mariánský kopec
Šibeniční vrch
Pod Mušlovem
Turold
Brněnská
Za Turoldem

Kat.

I.
I.
I.
II.
I. - II.
I.
I. - II.
II.
I.
I.
I.
II.

KLAS. P. J.

AAS - AA
BS
AA
C
AAS, AA, AS, A
A, AA - AAST
AA, C
A, C
AA, AS
AA, AS
AA - AAST, C
AA, A, B

Nový Přerov

Starý Přerov patřil k drnholeckému panství a v písemných pramenech se poprvé připomíná v roce 1350. Následkem česko-uherských válek v 15. století obec na celé jedno století zpustla. Kolem roku 1570 byla pustina osídlena devíti charvátskými rodinami, které založily na dnešním místě vesnici Nový Přerov. Nový Přerov byl vinařskou obcí již za dob charvátských starousedlíků. Dávní vinaři pěstovali vinnou révu „na keř“ a nešlechtěnými odrůdami bago či chorvát osadili více než sto hektarů půdy. S odchodem přičinlivých hospodářů však vinice zpustly a byly vyklučeny. V 70. letech minulého století si drobní vinaři vysadili pouhých 10 hektarů nových odrůd – Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller-Thurgau. Výborná kvalita zdejších vín je dána ojedinělými příznivými mikroklimatickými podmínkami a hlavně složením půdy, kterou tvoří mořské sedimenty, písek a vápencové valouny. Po pozemkové úpravě v roce 2002 byla tradice zdejšího vinařství obnovena. Ve viničních tratích Na štrekách a Langewarte vysázely velké vinařské firmy 120 hektarů nových vinic, kde se daří především odrůdám Zweigeltrebe, Rulandské bílé, Rulandské modré a Sauvignon.

TRAŤ

Na Štrekách
Langewarte

Kat.

I.
II.

KLAS P. J.

AA
C

Perná

Poprvé se ves Perná objevuje v dochovaných materiálech z 13 st. Jako Pergen. Vinařství lze ve zdejší obci doložit již od 14. století. Podle lichtenštejnského urbáře z roku 1414 se tu vinice dokonce těšily takovému rozkvětu, že horenská renta byla dvakrát vyšší než příjem z polí. Perenské víno z Purgmanické hory bylo známé široko daleko. Roku 1946 byla v Perné založena šlechtitelská vinařská stanice, která se postupně stala významným centrem vinohradského výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy „Pálava“ v roce 1979, další odrůda „Aurelius“ byla přiznána v roce 1983. Z nejoblíbenějších odrůd se tu pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon, Moravský muškát, z červených jsou to pak Svatovavřinecké, André
a Frankovka.  Bezesporu jsou zde jedny z nejlepších tratí u nás. Legendární je zejména díky svým vlašským ryzlinkům Železná. Expozicí, půdou a sklonem se ovšem zdá snad ještě lepší polohou Goldhamer, Kotelná i Purmice. Též Levá klentnická se může řadit mezi špičkové polohy.

TRAŤ

Věstoňsko
U Spálené hospody
Purmice
Goldhamer
Železná
Kotelná
Levá Klentnická
Pravá Klentnická
Nad sokolovnou
U Mikuláška
Bergus
U Boží muky
Na statkách
Levá Bavorská
Pravá Bavorská
U kapličky
Zahrady

Kat.

I.
I. - II.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.

KLAS. P. J.

AAS, A, BS, C
AA, B, C
AA, AAS, AAST
AA
AA - A
AA - AAST
AAS - AAST
AA - B
BS
A - B
A , B
C
B
AAS
B
A - B
AA, B

Brod nad Dyjí

Kolonizační obec Guldenberg vznikla někdy ve 13. Století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Podle tereziánského katastru bylo v tratích Sonnenberger, Heidweingarten, Hausäckern a dalších 305 měr vinic, což spolu s dvaceti sedmi sudy odváděného vinného desátku svědčí o rozvinutém vinařství ve vsi. Dříve, než se v polovině 19. století začaly budovat sklepy, prodávaly se především hrozny a mladé víno. Mashausy a sklepy umožnily zrání vína v sudech, zvyšování jeho kvality a pravidelné šenkování přímo pod vinohrady. Část katastru obce leží v nivě Dyje, která byla pozměněna regulací a výstavbou vodního díla Nové Mlýny. Jižní část katastru zasahuje na Dunajovické kopce, které místy pokrývají stepní lada chráněná jako národní přírodní památka Dunajovické kopce.

TRAŤ  

Lusy
Dunajovický kopec
Brodské stráně

Kat.

I..
I.
I. - II.

KLAS. P. J.

B
A, C
AAS, B

Dobré Pole

První zmínky o obci se objevují v roce 1350. Po zpustnutí v 15.století byla obec znovu osídlena charvátským obyvatelstvem. název obce, jeho chorvatský a i německý ekvivalent Gutenfeld naznačují úrodnost půdy v katastru obce, což se dá pouze potvrdit. Na mírných svazích těchto kopců se nachází jedny z nejkvalitnějších viničních tratí na jižní Moravě. Přímo v obci nesídlí žádná vinařská firma, i když ve viničních tratích vlastní vinohrady významné tuzemské firmy. Vinařskou tradici stále zachovává množství drobných vinařů.

TRAŤ

Brodsko
Rosentické
Staré
Daniel

Kat.

II.
I.
II.
I.

KLAS. P. J.

C
A
AA
A - C

Dolní Věstonice

První písemná zmínka o obci „in Wistanicz“ se objevuje v roce 1312. Je zároveň první zprávou o vinařství v obci. K rychtě náleželo půldruhého lánu a vinice pod Strachotínem a Děvičkami. Rozhodující úlohu ve vývoji vinařství zde na počátku 16. století sehráli první příchozí Habáni. Žili uzavřeným způsobem života s vyspělou dělbou práce a vysokou úrovní vzdělanosti. Pověstná byla hlavně jejich keramika, lékařství, zpracování přírodních surovin, zemědělství a vinařství.  Produkce městečka se zvýšila natolik, že vinohradní činže, splatná každoročně o sv. Martinu, činila 73 zlatých. O kvalitě věstonických vín svědčí jejich úspěšný prodej ve Slezsku v 18. a 19. století. Dnešních 75 hektarů vinic v okolí obce je vysázeno  především na úbočích Pavlovských vrchů a trati nesou jména Za humny, U kapličky, U třech panen a Pod Pálavou. Nález přibližně 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše, který učinil profesor Karel Absolon při archeologických výzkumech  roce 1925, proslavil malou obec po celém světě. Dolní Věstonice se staly symbolem nejvýznamnějšího tábořiště člověka na Zemi v době ledové a místem vzniku nejstarších uměleckých tradic lidstva.

TRAŤ

Za humny
U kapličky
Pod Pálavou
U třech panen

Kat.

I. - II.
I.
I.
I. - II.

KLAS. P. J.

B
B, BS, C
BB - BBST
BS, BT, C

Klentnice

Území obce bylo od doby bronzové téměř nepřetržitě osídleno. Původní slovanské obyvatelstvo bylo decimováno válkami v pohraničí a ve 13. století sem přišli němečtí kolonisté. Po celou dobu své existence ves patřila k mikulovskému panství. Je to nejvýše položená vinařská obec na Pálavě, a svým návštěvníkům nabízí kromě vynikajících vín i nádherný výhled na Pálavu, její hrady a okolí. Do jejího katastru zasahují přírodní rezervace Růžový vrch, národní přírodní rezervace Děvín, Tabulová hora a přírodní památky Kočičí kámen a Kočičí skála.

TRAŤ

Bavorsko
Stará hora
Pod Klentnicí
Pod lomem
Nad sv. Leonardem

Kat.

I.
I.
I.- II.
I.- II.
I.

KLAS. P. J.

AA, AS, AAS
AAS, AS, B, CS
AAS, AS, BS
AA, B
AAS

Milovice

První písemná zpráva pochází z roku 1298. Její nejstarší dochovaný název Milwitz pochází ze 14. století. V roce 1332 získali ves Lichtenštejnové, držící sousední mikulovské panství. Obec patřila k nejvíce postiženým válkami na mikulovském panství. Převládá zde zemědělská činnost, rostlinná výroba – vinohradnictví.  Je tu několik výrobců vín, někteří z nich ve svém oboru dosahují vynikajících výsledků.

TRAŤ

Nad rybníkem
Špičák
U cihelny
Pod strážným vrchem
Strážný vrch
Milovické terasy
Nad sklepy

Kat.

I.
II.
II.
II.
I.
I.
II.

KLAS. P. J.

CS, AS
A
BS, BST
BS
A, BS
AAST
CS

Novosedly

Původní název je Neusiedel. Poprvé se v písemných pramenech připomíná v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klášteru. Úřední český název Novosedly získala ves v roce 1921. Díky výborným viničním polohám Mikulovska se kraj stal významným vinařským střediskem již v dávné historii.
V hlinitých půdách Novosedelska se již dlouhá léta výborně daří odrůdám Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a na vinicích s horší polohou i odrůdě Müller-Thurgau. Nově zde nacházejí dobrá stanoviště také francouzské odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon. V novosedelských viničních tratích Stará hora, Na štěrkách, Kamenný vrch a Nad sklepy se rodí mimořádná vína Rulandského bílého, Rulandského modrého a Zweigeltrebe. Vína z Novosedel vynikají mimořádnou mohutností, plností a jedinečným charakterem. Jejich výjimečná kvalita je dána ojedinělostí půdního složení zdejších viničních tratí, které tvoří štěrk, písek a jíl s velkým obsahem vápencových valounů a mimořádným mikroklimatem vytvářeným řekou Dyjí. Geologické podloží novosedelských viničních tratí tvoří z velké části třetihorní mořské sedimenty. Srovnatelné podmínky jsou charakteristické i pro oblast Médoc v západní Francii, jejíž geologické podloží se usazovalo v zálivech stejného moře jako sedimenty v oblasti Novosedel.

TRAŤ

U Božích muk
Stará hora
Růžová hora
Nad sklepy
Slunečná
Janův vrch
Kamenný vrch

Kat.

II.
I. - II.
I.
II.
II.
II.
I. - II.

KLAS. P. J.

B
A, AS, B
AAS, AAST, C
A - B, C
C
C
A, C

Pavlov

Ves je poprvé zmiňována v 11. století jako majetek staroboleslavské kapituly. Doba výsadby vinic není známá, přesto Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím na Moravě. Zápis z roku 1444 uvádí Pavlov jako největší vinařskou obec mikulovského. Vinařství bylo hlavním zdrojem bohatství obce i v dalších stoletích. Značné zisky z poddanských vinic měla především vrchnost, která proto dbala
na vysokou úroveň viničného hospodářství. Počátkem 17. století bylo celých 53% poddanské půdy osázeno vinicemi. Vinařství pak zažilo otřes v podobě třicetileté války, jejíž hrůzy nepřežila celá čtvrtina obyvatel obce a velká část vinic zpustla. V poslední čtvrtině 17. století došlo k obnovování vinic a osazování nových tratí. Dalšími mezníky vinařství v obci bylo zahájení pěstování Modrého Portugalu v roce 1885 a výsadba sazenic na podnožích odolných proti mšičce révokazu jako reakce na její invazi koncem 19. století. V současnosti je v Pavlově 165 hektarů registrovaných vinic.  Pěstované odrůdy jsou Chardonnay, Sauvignon a Muškát moravský, které se přidaly k tradičním odrůdám Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Svatovavřinecké.

TRAŤ

Pod Pannama
Nad jezerem
Pod Pálavou
Slunný vrch
U Božích muk
Nová hora
Stará hora
Na výsluní
Sahara

Kat.

I.
II.
I.
I.
I.
I.
I.
I. - II.
I.

KLAS. P. J.

AAS, AS, BS
B
A - AA
AA, B
A, AAS
AAS
A, AA, B
AA, AAT ,CS
AA, B

Popice

Popice se v písemných pramenech poprvé připomínají v roce 1291, kdy byly prodány dolnokounickému klášteru. Jejich název v německé podobě Popicz naznačuje, že se původně jednalo o ves příslušející některému kostelu nebo knězi. Největší újmu vinařství způsobila třicetiletá válka (1618-1648) a kalamita révokaze v počátcích 20. století. Obec díky své příznivé poloze, teplému mikroklimatu a hluboké sprašové půdě se řadí mezi obce s největším vinařským potenciálem. 


TRAŤ

Mitrberk
Panenský kopec
Písky
Ráfle
Sonberk
Stará hora
Svidrunk
Unédy

Kat.

II.
I.
III.
II.
I. - II.
II.
I. - II.
I. - II.

Klas. P. J.

AA - AAS
AA - AAS
C
AA
A, AA, B, C
AA - AAST
AA
A, AA, B, C